Papírové řetězy

Wabi Daněk

1:SlCepuje očko do očka, řDmetězy z papíru,
nEmení to jen tak z plezíru a v dG7omě voní vánočka,
cCo kdyby právě zrovna teď, pDmohyby prstů stále stejný,
Emuž ví, že je to beznadějný, G7už to ví, že se nedočká.
R:ŘFetězy pG7apírový zmCění se nAma okovy,
nFikdo jí nEmeodpoví, nG7ikdo se nezeptá,
zFa šperky sG7afírový nCekoupí tAmo, co není,
jFe jako vEme vězení, vFmánoční nCoc, vFmánoční nCoc.
Pomalu chystá večeři, prostírá po paměti,
venku jsou slyšet hlasy dětí a někdo zvoní u dveří,
běží jak voda v potoce, je to jen pošťák s telegramem,
zarámovaný dveřním rámem přeje veselé Vánoce.
Nemusí ani slova číst, je jí to dávno všechno jasné,
tak zavře dveře, světlo zhasne, ke stolu nese bílý list,
nůžkama proužek po proužku odstřihuje z něj mechanicky
a na řetězech jako vždycky přibývá kroužek po kroužku.
+ vFmánoční nCoc ...
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T20:34:18.631+00:00
Datum poslední změny :2018-10-21T15:52:45.493097+00:00
Výsledky hledání: